ročník 6,1998 č.1

Editorial

  1. Opakované resekcie pečene pre recidívy metastáz kolorektálneho karcinómu

Abstrakta

  1. Incidence akalkulózní cholecystitidy u polytraumatizovaných pacientů
  2. Poranění jater a extrahepatických žlučových cest - prevence septických komplikací
  3. Klinické sledování pacientů po PTC
  4. Peroperační ultrasonografie jater - vysoce senzitivní metoda průkazu ložiskových lézí
  5. Diagnostika a perkutánní léčba jaterních abscesů.
  6. Stenóza žlučovodu po transplantaci jater
  7. Recidivující pyogenní absces jater - kazuistika
  8. Neobvyklá příčina krvácení do zažívacího ústrojí - píštěl mezi duodenem a aortofemorálním bypassem.

Editorial

Opakované resekcie pečene pre recidívy metastáz kolorektálneho karcinómu

Schnorrer, M. jr., Čársky, S., Kostolný, M.
Chirugická klinika IVZ Bratislava
prednosta: Prof. MUDr. S. Čársky, DrSc.

Súhrn

Autori referujú o troch pacientoch operovaných na Chirurgickej
klinike IVZ pre recidívu pečeňových metastáz kolorektálneho karcinómu. V súlade s literárnymi údajmi považujú indikáciu k opakovanej resekcii pečene pre recidívu metastáz za správnu. Pri súčasnej neúspešnosti inej liečby je chirurgická liečba metastáz pravdepodobne jedinou možnosťou udržania tumoru pod kontrolou.
Kľúčové slová: remetastazektómia - chirurgická liečba

Summary

Liver multiply resections for reccurent of colorectal carcinoma secundarities
Schnorrer, M. jr., Čársky, S., Kostolný, M.
Three patients operated on in Surgery department IVZ Bratislava for reccurent of colorectal carcinoma secundarities are presened by authors. Regarding to the literature data they consider the resection therapy as authorized. In the fail of other therapy is surgical approach to metastases probably the method appropriative to keep them under control.
Key words: remetastasectomy - surgical therapy

Pre celú radu malignómov je pečeň prvým a dlhý čas jediným miestom metastázovania, preto je prognóza a priebeh ochorenia ovplyvnený často výlučne metastázovaním do pečene. Pre pacientov s izolovanými primárnymi kolorektálnymi metastázami je pravdepodobne chirurgické odstránenie metastáz jednou z možností k dlhodobému predĺženiu prežívania. Po kuratívnej resekcii pečeňe pre primárne metastázy sa udáva 5 - ročné prežívanie 20 - 40 % (1,2,3,4,5,6). Chirurgická indikácia na odstránenie izolovaných primárnych pečeňových metastáz je dnes štandardizovaná a má svoje opodstatnené indikačné kritéria. Počty pacientov, u ktorých boli vykonané opakované resekcie pečene pre recidivujúce metastázy do pečene sú malé a názory na ich indikačné kritéria su nejednotné (7,8,9,10, 11,12,13,14).
Podľa viacerých autorov je indikácia k operácii podobná ako pri resekciach primárnych pečenových metastáz (15,16). Po vylúčení extrahepatickej recidívy tumoru, s následným chirurgickým odstránením recidivujúcej metastázy resp. metastáz, navodiť stav ochorenia bez nálezu tumoru.
Na chirurgickej klinike Dérerovej nemocnice sme sa v 7 ročnom období rozhodli operovať 3 pacientov pre recidivujúce pečeňové metastázy kolorektálneho karcinómu. Cieľom práce je zhodnotiť, či sme sa rozhodli správne a snažiť sa zodpovedať niektoré otázky - pustiť sa do toho?, kedy?, je to len problém chirurga? Niektoré citácie zo svetovej literatúry nám potvrdzujú výsledky podobné s našimi výsledkami.

Kasuistika

Pacientka č. 1: 38 ročná A. K, v septembri 1989 vykonaná resekcia sigmy pre adenokarcinóm sigmy - T3N1M0. V januári 1990 prijatá pre suspektné 2 metastatické ložiská v pravom laloku pečene verifikované na USG a CT. 16. 1. 1990 operovaná s nálezom 2 metastatických ložísk v VI. a VII. segmente. Vykonaná pravostranná hemihepatektómia. Histologicky potvrdené metastatické ložiská adenokarcinómu. Pooperačne indikovaná systémova adjuvantná chemoterapia. V septembri 1990 zistené zvýšené hodnoty CEA. Na CT v októbri zistené solitárne ložisko o priemere 3 cm. 23. 11. 1990 operovaná s nálezom solitárneho ložiska v IV. segmente pečene. Vykonaná exstirpácia tumoru. Histologicky potvrdená metastáza adenokarcinómu. Pooperačný priebeh bez komplikácii. Pooperačne opakovane robené CT vyšetrenie. V máji 1991 vyslovené podozrenie na recidívu procesu v pečeni. 16. 5. 1991 operovaná s nálezom viacerých ložisk v oboch lalokoch pečene. Vykonaná alkoholizácia ložisk. Dňa 15. 1. 1993 exitovala za príznakov malignej kachexie.
Pacientka č. 2: 29 ročná A.H., 1. 6. 1995 operovaná pre adenokarcinóm konečníka T3 N0 M1, vykonaná kontinentná resekcia s nálezom solitárnej synchrónej metastázy v VIII. segmente pečene, potvrdené pooperačne MR. 17. 8. 1995 odstránené atypickou resekciou ložisko z VIII. segmentu pečene. Histologicky potvrdená metastáza adenokarcinómu. Pooperačne indikovaná aktinoterapia a chemoterapia. V máji 1996 zvýšenie hodnôt CEA. opakovane vyšetrovaná MR, až v júni potvrdená recidíva v VIII. segmente pečene. 8. 7. 1996 vykonaná pravostranná hemihepatektómia v totálnej vaskulárnej oklúzii. Histologicky - metastáza adenokarcinómu. Pooperačný priebeh bez komplikácii. T. č. ukončila systémovú chemoterapiu, bez príznakov recidívy procesu.
Pacientka č. 3: 58 ročná E.A., 9. 8. 1994 operovaná pre adenokarcinóm konečníka T3 N0 M1. Vykonaná kontinentná resekcia s nálezom 3 ložísk v VIII. segmente pečene. 19. 9. 1994 resekcia VIII. segmentu pre 3 metastatické ložiská, histologicky metastázy adenokarcinómu. V máji 1996 zistené vyššie hodnoty CEA a na CT nájdené ložisko v VIII. segmente pečene. Dňa 26. 8. 1996 vykonaná pravostranná hemihepatektómia v totálnej vaskulárnej oklúzii. Histologicky potvrdená metastáza adenokarcinómu. Pooperačný priebeh komplikovaný subfrenickým abscesom a biliárnou fistulou, pre ktorú musela byť pacientka na 18. pooperačný deň reoperovaná. Po reoperacií sa stav upravil. T. č. pacientka ukončila systémovú chemoterapiu, bez príznakov recidívy ochorenia.

Diskusia

Najväčšie skúsenosti s operáciami pre metastázy do pečene sú s metastázami kolorektálneho karcinómu, ktorý má pomerne dobre a stabilne určenú adjuvantnú terapiu. V dlhodobých štatistikách je prežívanie chirurgicky riešených pacientov pre primárne metastázy kolorektálneho kracinómu do pečene, dlhšie ako neoperovaných. Resekcia pečene dáva pacientovi s metastázami kolorektálneho karcinómu možnosť dlhodobej paliácie, alebo vyliečenia. Pri chýbaní extrahepatických manifestácií tumoru je chirurgická liečba izolovaných primárnych metastáz do pečene metódou voľby (17,18). Pre 5 - 10 % všetkých pacientov s metastázami kolorektálneho karcinómu je možná dnes uznávaná indikácia k operácii s kuratívnou resekciou a následnou možnosťou 5 - ročného prežívania v 20 - 40 % (1,2,3,4,5,6). 2/3 týchto pacientov dostane recidívu ochorenia, pričom v 8 - 60 % je opäť lokalizovaná do pečene (1,2,8,10,19). Priemerná doba znovuobjavenia sa recidívy metastáz v pečeni je 9 - 15 mesiacov po primárnej resekcii pečene (1,9,10,17). U našich troch pacientiek bola priemerná doba znovuobjavenia sa metastáz 12 mesiacov. Príčinou tohto včasného objavenia recidívy ochorenia je možné ponechanie synchrónnych mikrometastáz, alebo intraoperačné roznesenie tumoróznych buniek pomocou chirurgickej manipulácie (3,6,12,13,18,20).
Pri doteraz chýbajúcej terapeutickej alternatíve sa v poslednom čase množia správy o opakovaných resekciách pečene pre recidivujúce metastázy. Na základe rovnakej indikácie ako pri primárnej metastazektómii je možné 1/3 pacientov znova indikovať k operácii s kuratívnym cieĺom, za predpokladu že operačné riziko je akceptovateĺné (3,7,8,9,10,11,13,14,17,21). Predpokladom pre zvýšenie počtu resekcií pre recidivujúce pečeňove metastázy a ich štandardizovanie je nízka mortalita a morbidita. Jednou z možností splnenia krítérií nízkej mortality a morbidity je zo strany chirurga operačná technika spojená s mobilizáciou pečene. Jedine dostatočná explorácia v spojení s perioperačnou ultrasonografiou je predpokladom k posúdeniu lézie s následným chirurgickým riešením. Tieto kritéria sú zvýraznené pri reoperáciach na pečeni. S metodickým vývojom transplantácií pečene sa paralelne vyvýjala a zlepšovala technika pri resekciach pečene (7,8,9,10,11, 12,13,21,22,23). Rozšírené resekcie pečene sú v skúsených centrách spojené s nízkou mortalitou a morbiditou. Jednou z týchto techník je aj úplna vaskulárna exklúzia pečene, ktorú zaviedol do experimentu a klinickej praxe J. P. Heaney a spol. v roku 1966 (24). Touto technikou sme operovali aj naše 2 pacientky. Otvorenou otázkou ostáva aj počet metastáz, pri ktorých je operácia indikovaná. Pri primárnej metastazektómii sa viacerí autori zhodujú maximálne na štyroch pečeňových metastázach (9,10). Neistý je aj rozsah primárneho výkonu - robiť hneď radikálnu hemihepatektómiu pri solitárnej metastáze. Stačí len atypická resekcia resp. segmentektómia? Podľa klinického priebehu u druhej našej pacientky pravdepodobne mala byť primárne vykonaná hemihepatektómia.
Aj napriek všeobecne malému operačnému riziku nemôžeme z doteraz publikovaných prác jednoznačne vyhodnotiť prognostický benefit pacientov operovaných pre recidivujúce metastázy. Od Fonga zosumarizovanej analýzy viacerých autorov, ktorí resekovali pečeň pre recidivujúce metastázy s kuratívnym cieĺom prežíva len 5 % pacientov dlhšie ako 5 rokov (10). Veľká väčšina pacientov zomiera na recidívu ochorenia.
V žiadnej z publikovaných prác o opakovaných resekciach pre recidivujúce metastázy do pečene nie sú definované prognostické kritéria a hodnota operačnej terapie. V málo kontrolovaných súboroch remetastazektomovaných pacientov prežívajúcich viac ako 5 rokov bez recidívy možno povedať, že nie su kuratívne vyliečení ale nádor je na dlhý čas po kontrolou (10,25).
Doteraz nejasná je aj úloha adjuvantnej terapie po resekciach pre metastázy do pečene. Na základe malých súborov, rozličných adjuvantných konceptov chemoterapie, ako je lokoregionálna intraarteriálna, intraperitoneálna, alebo systémová, nie je možné jej vyhodnotenie.
Dalšou, nie úplne vyjasnenou kapitolou je "natural course" metastáz do pečene. Ako sa chovajú, ako rastú, či je možná regresia spontánne. Otázky čakajú na odpoveď onkológov, molekulárnych biológov, imunológov a ďalších.
Dôvodom k opakovaným resekciam pečene pre recidivujúce metastázy by mala byť nízka letalita a doterajšia neúspešnosť inej liečby. Ďalšou indikáciou k operácii je second look s možnosťou revízie celej brušnej dutiny. Záverom možno povedať: hlavným cieľom re-metastzektómií je tvrdenie, že môžeme aspoň " na čas" udržať tumor pod kontrolou.

Literatúra

1. Butler, J., Attiyeh, F. F., Daly, J. M.: Hepatic resection for metastases of the colon end rectum. Surg. Gynecol. Obstet., 162, 1986: 109 - 113
2. Hugues, K. S., Simon, R. M., Songhohorabodi, S.: Resectionĺ of the liver for colorectal carcinoma metastases: a multi - institutional study of indications for resection. Surgery 103, 1988: 278 - 288
3. Hugues, K. S., Scheele, J., Sugarbaker, P. H.: Surgery for colorectal cancer metastatic to the liver. Optimizing the results of treatment. Surg. Clin. North. Am., 69, 1989: 339 - 359
4. Iwatsuki, S., Shaw, B. W., Starzl, T. E.: Experience with 150 liver resections. Ann. Surg., 199, 1988: 306 - 316
5. Ringe, B., Bechstein, W. O., Raab, R., Meyer, H. J.,ĺ Pichlmayr, R.: Leberresektion bei 157 Patienten mitĺ colorectal Metastasen. Chirurg 61, 1990: 272 - 279
6. Scheele, J., Stangl, R., Altendorf - Hofmann, A.: Hepaticĺ metastases from colorectal carcinoma: impact of surgicalĺ resection on the natural history. Br. J. Surg., 77, 1990: 1241 - 1246
7. Andersson, R., Tranberg, K. G., Bengmark, S.: Resection of colorectal liver secondary: a preliminary report. HPB Surg, 2, 1990: 69 - 72
8. Bozzeti, F., Bignami, P., Montalto, F., Doci, R., Gennari, L.: Repeated hepatic resection for recurrent metastases from colorectal cancer. Br. J. Surg., 79, 1992: 146 - 148
9. Elias, D., Lasser, Ph., Hoang, J. M., Leclere, J., Debaene,ĺ B., Bognel, C., Spencer, A., Rougier, Ph.: Repeat hepatectomy for cancer. Br. J. Surg., 80, 1993: 1557 - 1562
10. Fong, Y., Blumgart, L. H., Cohen, A., Fortner, J., Brennan, M. F.: Repeat hepatic resections for metastatic colorectal cancer. Ann. Surg., 220, 1994: 657 - 662
11. Griffith, K. D., Sugarbaker, P. H., Chang, A. E.: Repeat hepatic resections for colorectal metastases. Br. J. Surg., 77, 1990: 230 - 233
12. Huguet, C., Bona, S., Nordlinger, B., Lagrange, L., Prac,ĺ R., Harb, J., Benard, F.: Repeat hepatic resection for primary and metastatic carcinoma of the liver. Surg. Gynecol. Obstet., 171, 1990: 398 - 402
13. Lange, J. F., Leese, T., Castaing, D., Bismuth, H.: Repeat hepatectomy for recurrent malignant tumors of the liver. Surg. Gynecol. Obstet., 169, 1989: 119 - 126
14. Nakamura, S., Yokoi, Y., Suzuki, S., Baba, S., Muro, H.:ĺ Results of extensive surgery for liver metastases in colorectal carcinoma. Br. J. Surg., 79, 1992: 35 - 38
15. Meyer, W., Bodeker, H., Schultheis, K. H., Gebhardt, CH.:ĺ Wiedeholte Leberresektion bei kolorektalen Lebermetastasen. Langenbecks. Arch. Chir., 380, 1995: 229 - 234
16. Quyen, D., Chu, M. D., Michael, P., Veyeridis, M. D.,ĺ Konstantine, A., Avradopoulos, M. D., Harold, J., Wanebo, M.ĺ D.: Repeat hepatis resection for recurrent colorectalĺ cancer. World J. Surg., 21, 1997: 292 - 296
17. Hemming, A. W., Langer, B.: Repeat resection of recurrent hepatic colorectal metastases. Br. J. Surg., 81, 1994: 1553 - 1554
18. Scheele, J.: Hepatectomy for liver metastases. Br. J. Surg., 80, 1993: 274 - 276
19. Adson, M. A.: Resection of liver metastases - When is it worthwhile ? World J. Surg., 11, 1987: 511 - 520
20. Ekberg, H., Trnberg, K. G., Andersson, R., Lundstedt, Ch.,ĺ Hägerstrand, I., Ransstam, J., Bengmark, S.: Pattern of recurrence in liver resection for colorectal secondaries. World J. Surg., 11, 1987: 541 - 547
21. Vaillant, J. C., Balladur, P., Nordlinger, B., Karaitianos, I., Hannoun, L., Huguet, C., Parc, R.: Repeat liverĺ resection for recurrent colorectal metastases. Br. J. Surg., 80, 1993: 340 - 344
22. Erhard, J., Eigler, F. W.: Einfluß der Lebertransplantationĺ auf die allgemeine Techniken der Leberresektion. Chirurg 67, 1996: 331 - 340
23. Neuhaus, P., Andrea, R., Müller, R., Platz, K. P.: Dieĺ Lebertransplantation als Schule der Visceralchirurgieĺ - Erfahrungen für das perioperative Management. Chirurg 67, 1996: 341 - 347
24. Heaney, J. P., Stanton, W. K., Halbert, D. S., Seidel, J.,ĺ Vice, T.: An improved technique for vascular isolation of the liver. Experimental study an case reports. An. Surg., 163, 1966: 237 - 241
25. Schlag, P., Hohenberger, P., Herfarth, Ch.: Operativeĺ Möglichkeiten und therapeutische Chancen bei Lebermetastasen. Chirurg 62, 1991: 715 - 719.

Adresa pro korešpondenciu:
MUDr. Milan Schnorrer
Chirurgická Klinika IVZ
Dérerova nemocnica
Limbova 5
833 05 Bratislava


Abstrakta

Incidence akalkulózní cholecystitidy u polytraumatizovaných pacientů

Bonaventura, J., Michek, J., Vrastyak, J., Kubačák, J.,
Čierny, M., Peštál, M., Kučerová, O., Brhelová, H., Svoboda, P.,
Kantorová, I., Zelníček, P.
Úrazová nemocnice Brno
Ředitel: MUDr. Petr Zelníček, CSc.

Souhrn

Provedli jsme kompletní prospektivní studii 166 polytraumatizovaných pacientů v období mezi l.lednem a 31. prosincem 1996 na našem resuscitačním oddělení. U všech jsme zajistili klinické a sonografické sledování žlučníku a žlučových cest. Akalkulozní cholecystitida byla definována jako hydrops žlučníku se ztluštěním stěny a blátivým obsahem. Akalkulozní cholecystitidu jsme prokázali u 11 ze 139 vyhodnocených pacientů. U 9 pacientů byla následně provedena elektivní cholecystektomie, 2 pacienti byli léčení konzervativně. Jako hlavní patogenetické faktory byly shledány ARDS, umělá plicní ventilace, urémie a paraplegie.
Klíčová slova: polytrauma - akalkulozní cholecystitida

Summary

The incidence of acalculous cholecystitis in polytraumatized patients
Bonaventura, J., Michek, J., Vrastyak, J., Kubačák, J., Čierny, M.,
Peštál, M., Kučerová, O., Brhelová, H., Svoboda, P., Kantorová, I., Zelníček, P.
The complette prospective study 166 polytramatized patients
admitted to our intensive care unit between January 1, 1996 and Decembre 30, 1996 was performed. Clinical and sonographical follow-up was performed. Acalculous cholecystitis was defined as a combination of hydrops of the gallbladder, an increased mural tickness and the demonstration of sludge. We were able demonstrate this diagnostic triad in 11 out of 139 analysated patients. As a consequence early elective cholecystectomy was performed in nine patient. The remaining patients were treated conservatively. As a major pathogenetic factors were implicated ARDS, artificial ventilation, uremia and paraplegia.
Key words: polytrauma - acalculous cholecystitis

Poranění jater a extrahepatických žlučových cest - prevence septických komplikací

Zelníček, P., Michek, J., Kubačák, J., Melichar, V.,
Sutorý, M., Svoboda, P.
Úrazová nemocnice v Brně
ředitel: MUDr. Petr Zelníček, CSc.

Souhrn

Autoři analyzují soubor 134 nemocných operovaných pro závažná poranění jater a 27 operovaných pro poranění extrahepatických žlučových cest. V 88 % se jednalo o závažná sdružená poranění a polytraumata. Úmrtnost v této sestavě operovaných činila 22 % především na těžká sdružená poranění CNS a septické komplikace. Dále autoři vyhodnocují soubor 9 nemocných odeslaných především pro závažné septické komplikace k reoperacím z jiných chirurgických pracovišť. Je zhodnocen přínos nových diagnostických postupů, zejména sono a CT vyšetření a endoskopie, zejména ERCP, u stavů v bezvědomí a tetraplegiků s instabilní páteří přínos laparoskopie.
Klíčová slova: Poranění jater - extrahepatální žlučové cesty - septické komplikace.

Summary

Injury of the liver and the extrahepatic biliary tract - prevention of septic complications
Zelníček, P., Michek, J., Kubačák, J., Melichar, V., Sutorý, M., Svoboda, P.
Authors analyze the group of 134 patients operated for severe liver injuries and 27 patients operated for injuries of the extrahepatic biliary tract. These cases were in 88 % severe associated injuries and polytraumas. The mortality in this group of patients was 22 %, especially for severe associated injuries of the CNS and for septic complications. Authors also evaluate the group of 9 patients transferred from other surgical workplaces to be reoperated in our hospital for severe, especially septic complications. The contribution of new diagnostic methods is evaluated, especially sono and CT examination and endoscopy, especially ERCP, in unconscious states and in tetraplegic patients with instable spine the contribution of the laparoscopy.
Key words: liver injury - extrahepatic biliary tract - septic complcations

Klinické sledování pacientů po PTC

Drábek, J., Keil, R., Janík, V., Pádr, R.
Interní klinika FN Motol Praha
přednosta: Prof. MUDr. František Kolbel, DrSc.
Klinika zobrazovacích metod FN Motol Praha
přednosta: Prof. MUDr. Stanislav Tůma, DrSc.

Souhrn

Práce se zabývá klinickým sledováním nemocných, kterým byl proveden výkon na žlučových cestách transhepatální cestou. Je hodnocen soubor 65 pacientů, kteří byli po těchto zákrocích hospitalizováni na Interní klinice FN Motol v letech l994 - 96. Jsou hodnoceny indikace k provedenému zákroku, komplikace vyšetření a zvláštní zřetel je věnován standardnímu způsobu péče o nemocné před výkonem a po něm.
Dále se autoři pokoušejí najít kritéria, která by u pacientů v celkově těžkém stavu pomohla rozhodnout, zda intervenční zákrok provést či postupovat konzervativně.
Klíčová slova: PTC - obstrukční ikterus

Summary

The evaluation of patients after PTC
Drábek, J., Keil, R., Janík, V., Pádr, R.
The evaluation of patients after transhepatic biliary procedures is presented. The group of 65 patients admitted to the Faculty of medicine - internal department within 1994 - 1996 after procedures is analyzed. The indication, complications and particulary the standard way of treatment before and after procedure is evaluated.
The criteria for the decision for interventional or conservative approach to the patients in general critical status are noted by authors.
Key words: PTC - obstructive icterus

Peroperační ultrasonografie jater - vysoce senzitivní metoda průkazu ložiskových lézí

Neoral, Č., Král, V., Hrbek,J.*
I.Chirurgická klinika FN a LF UP v Olomouci
přednosta: Doc. MUDr. Vladimír Král, CSc.
*Radiologická klinika FN a LF UP v Olomouci

Souhrn

Autoři upozorňují na možnost využití peroperační sonografie jater, jako vysoce senzitivní metody k odhalení ložiskových jaterních lezí. Tato metoda je z pohledu chirurga při provedené laparotomii metodou bez další invazivity. Je schopná detekovat i takové ložiskové léze, které se nezdařilo objevit konvenčním ba ani specializovaným nákladnějším a náročnějším vyšetřením.
Klíčová slova: peroperační sonografie - játra - ložiskové leze

Summary

Peroperative liver ultrasonograpgy - high sensitive method for the evidence of focal lesions
Neoral,Č., Král., Hrbek,J.
The possibilities of peroperative liver ultrasonography as a high sensitive methods for the detection of focal lesions is noted by authors. This method of the surgeon point of view is during laparotomy without another invasivity. This method is able to detect a such lesions which are not evaluated by convention or special more expensive and exacting examinations.
Key words: peroperative ultrasonograpfy - liver - focal lesions

Diagnostika a perkutánní léčba jaterních abscesů.

Válek, Vl., Vomela, J., Neumann, Č.
Radiodiagnostická klinika, FNsP Bohunice, Brno
přednosta: Prof. MUDr. Karel Benda, DrSc.
1.Chirurgická klinika, FNsP Bohunice, Brno
přednosta: Doc. MUDr. Jindřich Vomela, CSc.

Souhrn

Autoři předkládají soubor 75 nemocných u kterých drénovali od ledna 1993 do května 1997 perkutánní cestou trokarovou nebo Seldingerovou technikou jaterní absces či absces podjaterní krajiny. Vlastní soubor se skládá z 44 žen a 31 mužů, průměrný věk nemocných byl 41 let (17 - 93 let). Drenáž byla provedena ve všech případech pod CT kontrolou s následným nastříknutím drénu pod CT či RTG kontrolou. Nejčastější rozměry použitých drénů byly 8.3 F resp. 10F. Délka trvání vlastní drenáže byla 6 dnů až 9 měsíců. Maximální počet drénů u jednoho nemocného byl čtyři. U 50 nemocných se jednalo o intrahepatální absces (ve 14 případech septovaný či vícečetný), v 19 případech o subkapsulární jaterní absces.
Drenáž byla úspěšná jako definitivní terapeutický výkon u 69 nemocných (92 %), v kombinaci s chirurgickým řešením u 2 nemocných (2,6 %), celkem tedy u 71 pacientů (95 %). U dvou nemocných (2,6 %) se jednalo o paliativní zákrok (absces byl vlastně rozpadlá jaterní metastáza). Dva nemocní zemřeli (2, 6 %). Příčinou smrti byla pneumonie v kombinaci s plicní embolií (1 x) a septikémie (1 x).
Autoři předkládají svoje výsledky, shrnují techniku vlastního výkonu a kritéria péče o nemocné po drenáži.
Klíčová slova: jaterní absces - perkutánní drenáž - CT

Summary

Diagnostic and percutaneous treatment of liver abscessus
Válek, Vl., Vomela, J., Neumann, Č.
The authors present a group of 75 where they drained between January 1993 and May 1997 hepatic abscess foci or abscess foci beneath the liver by percutaneous route using the trocar or Seldinger technique. The group comprises 44 women and 31 men. The mean age of the patients was 41 years (17 - 93 years). The drainage was performed in all instances under CT control with subsequent injection of the drain under X-ray and/or CT control. The most frequently used size of drains were 8.3F resp. 10F. The duration of the drainage proper was 6 days to 9 months. The maximal number of drains per patient was four. In 50 patients an intrahepatic abscess was involved (in 14 instances with septa or multiple), in 19 instances a subcapsular hepatic abscess.
Drainage was successful as the definite therapeutic procedure in 69 patients (92 %), combined with surgery in two patients (2, 6 %), i.e. in a total of 71 patients (95 %). In two patients (2, 6 %) a palliative procedure was involved (the abscess being actually a disintegrated hepatic metastasis). Two patients died (2,6 %). The cause of death was pneumonia in combination of pulmonary embolism (1 x) and septicaemia (1 x). The authors submit their results, summarize the technique of the procedure and criteria of patient care following the drainage.
Key words: liver abscess - percutaneous drainage - CT

Stenóza žlučovodu po transplantaci jater

Černoch,J., Kasperčík,I.
Chirurgická klinika FNsP Ostrava
přednosta: Prim. MUDr. T. Posolda
Ústav patologie FNsP Ostrava
přednosta: Prim. MUDr. R. Čuřík

Souhrn

U 25letého nemocného po transplantaci jater došlo ke stenóze biliární anastomózy s výraznou dilatací nitrojaterních žlučovodů a mnohočetnou hepatikolitiázou. Pacient zemřel po 24 měsících. Došlo k vycestování duodenobiliární protézy. Transkutánní terapie stenóz žlučovodů po transplantaci jater je alternativou chirurgické léčby.
Klíčová slova: transplantace jater - stenóza žlučovodů - perkutánní transhepatální drenáž

Summary

Biliary stenosis after liver transplantation
Černoch, J., Kasperčík, I.
Twenty five old man after orthotopic liver transplantation had extrahepatic bile duct stenosis. Percutaneous transhepatic drainage was seccessful performed. Acute cholangitis as a result of duodenobiliary prothesis migration in 24 moons period after liver transplantation was cause of death. Percutaneous transhepatic treatment of biliary complications after liver transplantation is successful alternative of surgery.
Key words: liver transplantation - biliary stenosis - percutaneous transhepatic drainage

Recidivující pyogenní absces jater - kazuistika

Neumann, Č., Vomela, J., Válek, Vl., Burgetová, D.,
Chvátalová, N.
Chirurgická klinika FN Brno - Bohunice
Přednosta: Doc. MUDr. Jindřich Vomela, CSc.
Radiodiagnostická klinika FN Brno - Bohunice
Přednosta: Prof. MUDr. Karel Benda, DrSc.
Mikrobiologické oddělení FN Brno - Bohunice
Přednosta: Prim. MUDr. Alena Ševčíková

Souhrn

Ve sdělení autoři poukazují na výhody, ale i úskalí mezioborové spolupráce chirurga a intervenčního radiologa při ošetřování pyogenního jaterního abscesu.
Klíčová slova: pyogenní absces jater - drenáž perkutánní - drenáž operační

Summary

Reccurent pyogenic liver abscessus
Neumann, Č., Vomela, J., Válek, Vl., Burgetová, D.,
Chvátalová, N.
The advantages but difficulties of cooperation between surgeon and radiologist in the cure of pyogenic liver abscess is presented by authors.
Key words: pyogenic liver abscess - percutaneous drainage - operative drainage

Neobvyklá příčina krvácení do zažívacího ústrojí - píštěl mezi duodenem a aortofemorálním bypassem

Drábek, J., Keil, R., Charvát, D., Šebesta, P.
I.Interní klinika FN Motol Praha
přednosta: Prof. Dr. F. Kolbel, DrSc.
Chirurgická klinika FN Motol Praha
přednosta: Prof. Dr. J. Dvořák, DrSc.
Oddělení kardiovaskulární chirurgie
Nemocnice Na Homolce Praha
přednosta: Prim. Dr. P. Šebesta, CSc.

Souhrn

Naše sdělení se zabývá dvěma případy krvácení do zažívacího traktu se sekundárních aortoenterálních píštělí. Oba nemocní krváceli opakovaně, krvácení bylo masivní a bylo obtížné nalézt jeho zdroj. Urgentní endoskopie byla provedena v obou případech několikrát a teprve po opakovaném vyšetření byl nalezen zdroj krvácení. Nakonec se u obou nemocných podařilo prokázat ústí píštěle v duodenu, kde byla patrna tkanina cévní protézy v defektu sliznice. Oba nemocní byli operováni na pracovišti kardiovaskulární chirurgie. Oba případy skončily úmrtím. První nemocná zemřela v následujícím dni po operaci na následky hemorhagického šoku, druhý nemocný zemřel po několika dnech na recidivu krvácení.
Klíčová slova: krvácení - zažívací trakt - sekundární aortoenterální píštěl - aortofemorální bypass - urgentní endoskopie

Summary

Unusual cause of bleeding to GIT- fistula between aortofemoral bypass and duodenum
Drábek, J., Keil, R., Charvát, D., Šebesta, P.
Our paper presents two cases, who had bleeded from fistula between aortofemoral bypass and duodenum. Both patients bleeded several times. Bleeding was strong and we were not sucsesful to find the cause of bleeding at first episodes.Urgent endoscopy was done several times without finding the origin of the blod lost.
At least we found fistulas between duodenum and bypass , in ednoscope we saw mash of vessel prothesis in defect of duodenal mucosa in both patients.
Both patients were operated on unit for cardiovascular surgery. First one died one day after operation and second died after several weeks for recidive of bleeding.
Key words: bleeding - alimentary tract - secondary aortoenteric phistula - aortofemoral bypass - emergency endoscopy