ročník 5,1997 Supplement

Editorial

  1. Třicet let Chemoterapeutické sekce České internistické společnosti

Abstrakta

  1. Antimikrobní terapie při infekcích žlučových cest
  2. Cefoperazon / sulbaktam v profylaxi a terapii v biliární chirurgii
  3. Fleroxacin v profylaxi a terapii žlučových infekcí u chirurgických nemocných
  4. Změny mikrobiální flory žlučových cest v důsledku antimikrobní profylaxe při ERCP
  5. Vliv racionální rotace antimikrobní profylaxe při ERCP
  6. Mikrobiologické nálezy u nemocných v časném pooperačním období po transplantaci jater
  7. Infekce žlučových cest po transplantaci jater a její léčba

Editorial

Třicet let Chemoterapeutické sekce České internistické společnosti

Úvodní poznámky k zahájení 44. konference Chemoterapeutické sekce České internistické společnosti. (29.5.1997)
Modr Z
Vážené předsednictvo,
paní a pánové,
touto pracovní konferencí si dnes připomínáme, že v letošním roce uplynulo již třicet let od založení Chemoterapeutické sekce České internistické společnosti. Třicet let v životě jednotlivce dnes většinou není považováno ze mnoho. V životě odborné společnosti se však taková výročí považují za významná a bývají příležitostí k bilancování a k hodnocení.
Také naše Chemoterapeutické sekce může dnes bilancovat. Může vykazovat čtyřicet čtyři pracovních konferencí, jeden světový kongres Mezinárodní chemoterapeutické společnosti a jeden kongres s mezinárodní účastí. Dále se může také domnívat, že různými aktivitami svých členů přispívá i k rozvoji úrovně chemoterapie v naší republice. Vedení sekce si však nechce osobovat hodnocení této činnosti. To přísluší především jejím členům a těm, kteří se na jejích akcích a na její činnosti podíleli.
A tak bychom se i dnes, podobně jako před deseti lety, zde chtěli zamyslet i nad tím, jaký bude osud naší sekce v příštích letech, kdy i v ní bude nutně docházet ke generační změně. Na tuto otázku snad lze odpovědět otázkou, zda budou i v budoucnu existovat a působit ty vlivy a důvody, které vedly k tomu, že Chemoterapeutická sekce vznikla. My si většinou uvědomujeme, že hlavní příčinou vzniku odborné společnosti zabývající se antibiotiky a chemoterapeutiky, ve světě i u nás, byla a stále je specifická charakteristika těchto kauzálních léků a jejich interdisciplinární používání.
Proto se nutně muselo vytvořit fórum, na kterém by se spolu mohli scházet ti, kteří antibiotika a chemoterapeutika výzkumně vyvíjejí a připravují, s těmi, kteří je v praxi používají. Hnací silou tohoto vývoje byl a je nejen stále rostoucí počet nových antibiotik a cytostatik, ale i rozvoj chemoterapie jako obecné discipliny, která odkrývá zákonitosti platné pro užívání těchto léků ve všech lékařských oborech.
Je samozřejmé, že se chemoterapeutiky současně zabývaly a zabývají ve svých odborných společnostech i jednotlivé vědní obory a v ni sdružení odborníci od chemiků přes mikrobiology, farmakology a toxikology až po kliniky a epidemiology, každý však jen ze svého vlastního hlediska.
To, co platilo pro antimikrobiální léčiva, platilo a platí do značné míry i pro léčiva protinádorová a nověji i pro léčiva protivirová. S tím souvisí i otázka, do jaké míry byla a je oprávněná koexistence protimikrobiální a protinádorová chemoterapie v jedné odborné společnosti. Praxe v naší sekci i v řadě zahraničních národních chemoterapeutických společností a zejména v samotné Mezinárodní chemoterapeutické společnosti (ISC) ukazuje, že existence odborné společnosti soustřeďující se primárně na lék má své oprávnění k existenci i v případě protinádorových chemoterapeutik. Protimikrobiální a protinádorová chemoterapeutiky jsou si totiž i teoreticky blízká svými ničivými účinky na živé buňky. Prakticky pak lze zde mimo jiné upozornit na specifickou problematiku antimikribiálního léčení infekcí u osob, jimž jsou podávána cytostatika.
Můžeme tedy, říci, že ty vlivy, které podmínily vznik chemoterapeutických společností v minulosti budou působit i v příštích letech.
Avšak existence a činnost odborné společnosti je dána i tím, zda a jak se její členové na její práci a aktivitě účastní. Vedení naší sekce se vždy snažilo vytvářet prostor pro to, aby její členové mohli aktivně uplatňovat výsledky své vlastní výzkumné práce na jejích konferencích. Tím se do jisté míry kompenzovala skutečnost, že výzkum antibiotik a chemoterapeutik u nás již dávno není náležitě koordinován a je rozmělněn do řady různých výzkumných úkolů. Domníváme se, že v budoucnu by měla Chemoterapeutická sekce v tomto směru sehrát významnější roli a působit jako vědecká společnost v plném slova smyslu.
To ovšem neznamená, že by neměla plnit své úkoly vůči ostatním oborům a zejména vůči lékařské praxi a předávat jim na vysoké úrovni všechny potřebné poznatky o těchto léčivech. Asi 180 různých antibiotik, kterých se dnes ve světě prakticky používá, více než 190 různých nových beta-laktamáz a nečekaný růst klinické významnosti neenzymových mechanismů resistence jsou i pro nás naléhavou výzvou, která se musí odrážet i ve vzdělávacím programu naší sekce. To platí zvlášť v přítomné době, kdy se u nás objevují důsledky neuvážené devalvace naší antibiotické politiky, zejména rušení antibiotických středisek a stálé odkládání či měnění tzv. kategorizace antimikrobiálních léčiv.
Z tohoto vyplývá, že naše Chemoterapeutická sekce se nyní musí soustavně účastnit i na vypracování a na aktualisaci koncepce naší antibiotické politiky a uplatňovat své názory i na takové problémy jako např. tvorba cen antimikrobiálních léčiv nebo nutnost zajištění studií jejich farmakoekonomiky či farmakoepidemiologie.
Konečně je pro každou odbornou společnost nezbytné, aby se našli lidé, kteří se o ni starají a bez jejichž obětavé organizátorské práce by každá společnost mohla jen těžko existovat. Chemoterapeutická sekce je od svého vzniku měla. všichni jste je dobře znali. Z nich bych chtěl nyní za všechny připomenout jména jen několika významných zakladatelských osobností naší sekce, jako byli její již zemřelí členové Profesor Šmahel, Profesor Málek, Profesor Zahradnický a MUDr. Vlček.

Patří jim náš společný dík. Věřím, že takové pracovníky bude naše sekce mít i v budoucnu.

Prof MUDr Z Modr DrSc
IKEM
Vídeňská 800
140 00 Praha 4


Abstrakta

Antimikrobní terapie při infekcích žlučových cest

Lochmann O
Ústav lékařské mikrobiologie FN Motol
přednosta: Doc MUDr A Součková CSc

Souhrn

Je uveden přehled patofyziologických změn, mikrobiologických nálezů i farmakokinetiky jednotlivých antimikrobních léčiv. Je zdůrazněna především nutná spolupráce klinika a mikrobiologa, a to jak pro laboratorní vyšetření, tak i pro vhodný léčebný postup. Velký důraz je kladen na farmakokinetiku antimikrobních léčiv, která hraje důležitou roli pro doporučení cílené terapie.
Klíčová slova: záněty žlučových cest - mikrobiologické nálezy - farmakokinetika antimikrobních léčiv

Cefoperazon / sulbaktam v profylaxi a terapii v biliární chirurgii

Vyhnánek F, Lochmann O
Chirurgická klinika 3.LF, Praha
přednosta: Doc MUDr J Fanta DrSc
Mikrobiologický ústav 2.LF, Praha
přednostka: Doc MUDr A Součková CSc

Souhrn

Kombinovaný cefalosporin III.generace cefoperazon se sulbaktamem byl podán v profylaxi a terapii onemocnění žlučníku, žlučových cest, jater a slinivky břišní u nemocných operovaných v letech 1996-1997. Z celkového počtu 17 nemocných byl cefoperazon/sulbaktam použit u 7 v profylaxi a u 10 v terapii. Pozitivní mikrobiologický nález ze žluči nebo stěny žlučníku byl u 13 nemocných. Koncetrace cefoperazonu/sulbaktamu byly stanoveny v séru (145-250 mg/l), ve žluči (845-1000 mg/l) a ve stěně žlučníku (25-45 mg/l) a převyšovaly několikanásobně hodnoty minimální inhibiční koncetrace u testovaných patogenních mikroorganizmů. Zhojilo se všech 17 nemocných.
Klíčová slova: cefoperazon/sulbaktam - profylaxe - terapie - biliární chirurgie

Fleroxacin v profylaxi a terapii žlučových infekcí u chirurgických nemocných

Vyhnánek F, Lochmann O
Chirurgická klinika 3. lf uk
přednosta: Doc MUDr J Fanta DrSc
Ústav lékařské mikrobiologie 2. lf uk
přednosta: Doc MUDr A Součková CSc

Souhrn

V rámci laboratorní a klinické studie byla zhodnocena účinnost fluorochinolonu - fleroxacinu u chirurgických nemocných s infekcí žlučníku a žlučových cest. Fleroxacin byl podán profylakticky anebo léčebně 20 pacientům, kteří byli buď operováni, nebo léčeni endoskopicky. V laboratorní části byly provedeny kvantitativní testy citlivosti fleroxacinu u izolovaných bakterií a byla stanovena koncentrace fleroxacinu v séru, žluči a stěně žlučníku. Minimální inhibiční koncentrace fleroxacinu byla dostatečná u většiny izolovaných patogenů (mimo enterokoky a některé anaeroby - Bacteroides fragilis). Fleroxacin byl nemocným podán v dávce 400 mg nitrožilně jedenkrát za 24 hodin po dobu 2 až 5 dnů. Všichni nemocní se zhojili bez komplikací. Nežádoucí účinky nebyly pozorovány.
Klíčová slova: fleroxacin - infekce žlučníku a žlučových cest - profylaxe - terapie

Změny mikrobiální flory žlučových cest v důsledku antimikrobní profylaxe při ERCP

Keil R, Lochmann O
I.Interní klinika II.LF UK
přednosta: Prof MUDr F Kolbel DrSc
Ústav lékařské mikrobiologie II.LF UK
přednosta: Doc MUDr A Součková CSc

Souhrn

Autoři ve své práci srovnali výskyt infekčních agens u nemocných s chemoprofylaxí při ERCP s celosvětovými údaji o výskytu infekčních agens v hepatobiliární oblasti. Ve svých výsledcích prokázali, že cílená rotace chemoprofylxe je s to zamezit selekci infekčních agens. Racionální chemoprofylaxe přináší i značné ekoomické výhody.
Klíčová slova: ERCP - chemoprofylaxe

Vliv racionální rotace antimikrobní profylaxe při ERCP

Keil R, Lochmann O
I.Interní klinika 2. LF UK v Praze
přednosta: Prof MUDr F Kölbel DrSc
Ústav lékařské mikrobiologie 2. LF UK
přednosta: Doc MUDr A Součková CSc

Souhrn

Autoři prezentují výsledky chemoprofylaxe při ERCP nemocných s obstrukcí žlučových cest od r. 1993. Získané údaje prokázaly nutnost pravidelného monitorování infekčních agens a jejich rezistence jako racionálního podkladu pro cílenou rotaci antimikrobní profylaxe. Změny antimikrobních léčiv ampicilin-pefloxacin-cefamandol-ampicilin/sulbaktam byly uskutečňovány na základě změn ve výskytu bakteriální flóry a její rezistence k antimikrobním léčivům. Tyto výsledky jsou důvodem pro úzkou spolupráci klinického pracoviště s mikrobiologickou laboratoří a antibiotickým střediskem.
Klíčová slova: ERCP - rotace antimikrobní profylaxe

Mikrobiologické nálezy u nemocných v časném pooperačním období po transplantaci jater

Petkov V, Hatala M, Pechancová J
Mikrobiologická laboratoř IKEM, Praha
přednosta: MUDr M Hatala, CSc

Souhrn

V mikrobiologické laboratoři IKEM bylo od IV/95 do IV/97 u 5O pacientů v časném období po transplantaci jater zpracováno 2619 vzorků. V nálezech převládali Gram pozitivní koky, především Enterococcus faecalis a koagulasa negativní staphylokoky. V dýchacích cestách byly často izolovány kvasinky, převážně Candida albicans. Méně často byly zachyceny Gram negativní tyčky z čeledi Enterobacteriaceae a nefermentující tyčky.
Klíčová slova: mikrobiologické nálezy - transplantace jater

Infekce žlučových cest po transplantaci jater a její léčba

Drastich P, Wohl P, Ryska M, Špičák J, Peregrin J, Bělina F, Skála I, Pechancová J, Filipová H, Dutka J, Trunečka P
Institut klinické a experimentální medicíny, Praha
ředitel: MUDr K Filip CSc

Souhrn

Autoři hodnotí biliární komplikace po transplantaci jater. V období 2 let (4/95 - 4/97) bylo v IKEM Praha provedeno 50 transplantací jater u 49 nemocných.
Klinicky významný patologický nález na žlučových cestách autoři zaznamenali u 11 nemocných (22 %). Infekce žlučových cest je většinou sekundárním projevem biliární komplikace.
Nejčastějším patologickým agens byla gram - pozitivní staphylokoková monokultura.
Endoskopicky se biliární komplikaci podařilo vyřešit u 12 a perkutánně u 2 nemocných. Při selhání neoperačních metod jsme byli nuceni 6 transplantovaných reoperovat.
Na biliární komplikaci s infekcí žlučových cest nezemřel ani jeden nemocný.
Klíčová slova: infekce žlučových cest - biliární komplikace - transplantace jater